ZRUŠENO - Otevření kulturní sezóny 2020

Vážení přátelé Farmy Bláto,
předmluvu k plánované výstavě si píšu sám, jelikož jazyku kurátorů a kunsthistoriků moc nerozumím a zároveň mám pocit, že bych se s Vám rád podělil o svůj příběh výtvarníka.

V posledních letech jsem se moc nepresentoval tím, co je mi v pracovním životě nejbližší a čemu jsem se větší část mladého života věnoval, a to je výtvarné umění.

Studijní anabázi, kterou jsem začal na základní umělecké škole, střední škole uměleckých řemesel a střední škole designu, jsem završil jako absolvent Akademie výtvarných umění, v ateliéru klasických malířských technik profesora Zdeňka Berana. Jsem moc rád, že jsem zažil sedm let studia v dnes již legendárním ateliéru, kde jsem studoval v ročníku s věčným rivalem Danielem Pitínem a Pavlem Holasem, který byl později i posledním asistentem tohoto ateliéru. Nelze tu vyjmenovat všechny mé spolužáky, ale téměř všichni jsou dnes špičkou v současném malířském oboru. S některými mi bylo velkou ctí strávit několik let ve škole na Letné a v dočasné residenci v Táboře.

Po studiích se mi dařilo, stal jsem se vyhledávaným komerčním malířem, kdy jsem neměl o práci nouzi. Zařadil jsem se do proudu českých hyperrealistů na přelomu století a v obrazech jsem přestal řešit témata, která mě nejvíce trápila a které bych měl prostřednictvím malířské tvorby nastavovat. Na místo toho jsem spadnul do automobilového realismu, protože jsem měl garanci, že touto cestou lépe uživím svou početnou rodinu. Z malby jsem přestal mít radost, stala se pro mě jen prostředkem obživy.

Zhruba na přelomu roku 2005 až 2006 jsem pověsil řemeslo na hřebík a šel jsem se věnovat architektuře, restaurování a podnikání ve stavebnictví. Nechtěl jsem si definitivně znechutit výtvarnou tvorbu, která mě doposud tak bavila.

V následujících letech, jsem sporadicky maloval jen to, co mi v té době připadalo v pořádku a výtvarná díla jsem již nikde nevystavoval. Moje malířská zručnost klesla a nejsem si úplně vědom, zdali se s těmito vytvořenými díly budu ještě někdy v budoucnu prezentovat.

V letech 2013 a 2014 jsem se začal podnikatelsky usazovat a svoje dosavadní zkušenosti a prostředky jsem začal vkládat do nového společenského projektu Farma Bláto. Nasazení a zažehnutí plamene budování mne natolik zaměstnalo, že jsem opět přišel o veškerý čas i volné víkendy.

Ovšem zhruba před rokem mne oslovil animátor a režisér Aurel Klimt, jestli bych mu výtvarně neuchopil nově připravovaný celovečerní film Válka s mloky od Karla Čapka. Asi to byl ten pomyslný milník, abych se pracovně vrátil tam, kam patřím. Na filmu jsem začal pracovat a díky rodině a realizačnímu týmu na Farmě Bláto, jsem získal opět čas i na práci v mém ateliéru v Žíšově.

Nebojte se, i přes to se dále na Blátě věnuji architektuře, výstavbě, výrobě sýru Vidlák a Gryjer, výrobě zmrzlin a dalších pamlsků.

Zpátky k malbě. Nehonosím se výtvarnými cenami, nekonečným seznamem domácích a zahraničních výstav, ale co můžu? Můžu se s Vámi podělit o první historickou vernisáž jednoho, možná dvou, nebo třech mých nových obrazů, dokončených v roce 2020.

V sobotu 4.dubna na jeden den vystavím mé poslední olejomalby. Těmito obrazy můžu opět svobodně interpretovat témata, kterých se bezprostředně dotýkám. Obrazy mají různou formu a techniku, která také odráží můj návrat a pohled do světa malířství.

Doufám, že to nebude poslední výtvarný počin na Farmě Bláto, rádi bychom v budoucnu dávali větší prostor výtvarnému umění, které může elegantně doplnit hudební a divadelní produkci, která se tak dobře na Blátě usadila.

Slavnostní zahájení jednodenní výstavy vypukne v lesní verandě společenského pohostinství Maštal ve 12 hodin.

Přijeďte! Je otázkou, kdy zase mé obrazy uvidíte.

S úctou
Pavel Šich